Czech first edition 1965

domácnost

Kapitola 1 • Základní a obecné pojmy

Section: 110 • Reference number: 3

Main entry(ies)

  • domácnost

Term in context

Hlavní statistické jednotky1, jichž se užívá v demografii, jsou jednak jednotky abstraktní, což jsou události (201-3), jednak jednotky konkrétní, jimiž jsou fyzická osoba2 n. člověk2 nebo reálné kolektivity, např. rodina, domácnost, sídlo, obec, národ. Hlavní charakteristiky reálné kolektivity jsou: žije na určitém prostoru, má právní organisaci a aspoň nějakou autonomii a vyznačuje se kolektivním vědomím a sebevědomím; od reálných kolektivit je nutno odlišit pouhé statistické soubory (101-2) vznikající sčítáním (např. kojenci, ženy ve věku 15--49 let] a fiktivní, hypothetické soubory (viz 713-3). Ve stejném smyslu jako člověk (110-2) se někdy ve starších pramenech používá také termínu duše2, hlava2. Statistickou jednotkou charakteru hospodářského a společenského je domácnost3; skládá se z osob, které žijí společně, nej-častěji v jednom bytě. Definice domácnosti se liší podle zemí. V zájmu mezinárodního srovnání je doporučeno vymezit domácnost4 či censovou domácnost4 jako skupinu osob, které žijí v jednom bytě a společně hospodaří. Skupina osob společně bydlících a společně se stravujících v různých sociálních ústavech, vězni-. cích, internátech, kasárnách apod. bývá označována jako ústavní domácnost5. Jedna osoba žijící samostatně může tvořit jednočlennou domácnost6 n. domácnost jednotlivce6 bez ohledu na to, zda jde o osaměle žijící osobu nebo o osobu sice samostatně hospodařící, ale žijící společně v jednom bytě s dalšími osobami. Podnájemníci7'podnájemníci8 obývají obvykle místnost opatřenou nábytkem; mohou být zahrnuti nebo vyjmuti z domácnosti, které tato místnost patří.

Footnotes

4 Od domácnosti je nutno odlišovat rodinu (112-1). Československá statistika rozlišuje domácnosti rodinné a ostatní (nerodinné). Rodinné pak dělí na úplné (dva manželé i bez dětí), a neúplné n. kusé (jeden z manželů alespoň s jedním dítětem). Dále se rozlišuje též bytová domácnost (dříve též bytová strana), kterou tvoří skupina osob společně bydlících bez ohledu na to, zda také společně hospodaří.

7 , 8 Podnájemník dostává někdy v domácnosti nejen byt, ale také stravu za peněžní úplatu (denní pensi). Tento způsob je nejčastější v kolektivních ubytovacích podnicích. V některých cizích jazycích bývá mezi oběma druhy podnájemníků terminologické rozlišení. Podnájemník netvoří domácnost ve smyslu 110-6.

Read on Demopædia

Corresponding terms in others editions

Arabic first edition

German first edition

English first edition 1958

Spanish first edition 1959

French first edition 1958

Italian first edition 1959

Polish first edition 1966

Portuguese first edition

Russian first edition 1964

Serbo-Croatian first edition