Intenzita populačního růstu za určité období může být označena jako míra celkového přírůstku1; je to poměr celkového přírůstku ke střednímu stavu obyvatelstva. Méně přesně může být tato míra počítána k počátečnímu počtu obyvatelstva daného období. Jestliže se sleduje populační růst za víceleté období, může být vypočtena průměrná míra ročního přírůstku2. Při výpočtu této míry se někdy vychází z toho, že populace se během sledovaného období zvětšuje nebo zmenšuje exponenciálním růstem3. Velikost této exponenciální populace4 lze vyjádřit jako spojitou funkci času; její hodnoty udává míra exponenciálního růstu5 . Poměr přirozeného přírůstku (701-7) ke střednímu stavu obyvatelstva [*NoteTerm!!se*] označuje jako hrubá míra přirozeného přírůstku6; vypočte se jako rozdíl mezi hrubou mírou porodnosti a hrubou mírou úmrtnosti nebo jako rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých v daném kalendářním roce děleným středním stavem obyvatelstva. V současné době málo používaným demografickým ukazatělem je vitální index7, což je poměr mezi počtem živě narozených a zemřelých v daném období.
Footnotes
3 Jestliže se růst sleduje jako diskrétní funkce, hoříme o geometrickém růstu.
4 Exponenciální populace bývá někdy nazývána též maltlusovskou populací; tento termín však nemá jednoznačný význam (viz 906-1).
Terms
- exponenciální populace (702-4)
- exponenciální růst (702-3)
- hrubá míra přirozeného přírůstku (702-6)
- míra celkového přírůstku (702-1)
- míra exponenciálního růstu (702-5)
- průměrná míra ročního přírůstku (702-2)
- vitální index (702-7)
Notes' terms
- geometrickém růstu (702-3)
- maltlusovskou populací (702-4)
